Nový strážce

30. ledna 2014 v 14:17 | THE |  Úryvky
Plavovlasá dívka šla kolem přehrady k jejímu domu. Krk měla zachumlaný v šále a ruky zastrčené v kapsách od bundy. Otočila se směrem k přehradě. Byla tam mladá vívka, která si obouvala brusle. KOlik jí mohlo být? 15? 20? nedokázala to odhadnou, ale co už. Vydechla a od pusy jí vyšel bílý obláček.
-

Tmavovlasá dívka si obula brusle a a s úsměvem vkročila na led. Včera viděla děti jak vesele bruslily a sama neoodolala
-
Nešlo jí to do hlavy. Sice už nějáký ten čas mzne, ale ten led dnes vypadal tak tence. Navíc bylo vidět jak na krajích se dělají mokré hroudky tajícího ledu. Byla zhruba v půlce cesty když uslyšela křik.


Prudce se otočím. Mé jméno je Sierra a právě jsem na cestě domů. Nebo spíše byla? Zmatená se rozhlížím když v tom pár metrů od břehu uvidím díru v ledě. Nevím co to do mě vjede, ale něco mi říká že tam musím. Shazuji si batoh a přes křehký led přebýhám. Nedělá mi to problém, jelikož má váha je spíše podpůměrná. O pár vteřin později jsem u díry. Nepřemýšlím, ani nemohu. Něco se mi dostalo do hlavy. Odhazuji budnu se šálou a skáču do vody. Je ledová. Myslím si že dostanu infartk z té zimy. O pár metvů dál vidím přes zakalenou vodu dívku marně znažící se najít díru. Doplavu k ní, sotva se v té vodě mohu hýbat. Navíc mě každý pohyb nesmírně vyčerpává. Dívka se zmateně ohlížela. Ukázala jsem jí směr kde má být díra. Ona ihned vystartovala tím směrem, ale já něco slyšela. Hlas. Čí? Otočím se, mezi tím co dívka vylézá. Slyším sanitku. Houkání, ale to není to jediné. Dochází mi dech. Marně se snažím nalést díru, ale z té zimi už se mi točí hlava.. nebo je to tím že nemám kyslík? Udělám pár posledních tahů a pak spadám do věčné tmy. Kdo jsem..? Honí se mi halavě.

Když znovu otevřu oči letím v měkké posteli přikrytá pod teplou dekou. Naddemou je bloňadá žena usmívající se. "Už sme si říkali kdy dorazíš, byla jsi tam nějak dloiuho" zasmála se. "Porád je mi zima" říkám potichu. "Zima?" zeptá se. "Skočila jsem do zamrzlé přehrady..." vysvětluji "Vy jste nidky neměly takové smti. Vždy jsme měli něco .. normálního.. proč já musím trpět? Třeba Kaira kolikrát ani nezemře.." dívám se jí do očí. Ona mě obejme. Dalo by se říct že já obímám sama sebe. Proto že my dvě jsme skoro stejné. "Všichni strážci to mají težké.. copak nevíš co jsem měla já?". "Bájný poslední Strážce, Stříbrná vlčice, haha" tentokrát se směji já. Vztane a zamíří ke dveřím "Uvařím ti čaj ať se zahřeješ, jinak připrav se, z aměsíc plánujeme jít do čáti B". Část "B" je tak zvaný Pravajs. Nikdy nevíte co od toho můžete čekat. Vlastně Svět je část "A", ale jelikož se tam nikdy nevejdou všehcny příběhy, dává se to do Pravajsu. Když jsem sem poprvé přišla, Elis mi vyprávěla o tom jak tam už jdnou s Kairou byli, tehdy ještě bez Lishan. Prý že je tam vše. Zajímlo by mě zda tam mám i svou sochu jako stsatní Strážci. Třeba Kaira je strážce pravdy, Elis odvahy a Lishan štědrosti. Mě řekli že jsem strážce víry a naděje.. pak tam jsou ještě další dva, ale moc jsem se s nima nevídala. V lehkých bílých šatech si obouvám papuče a jdu přímo do kuchyně. "Zase další den práce" zívnu

No xD nwm proč, ale chtělo se mi to napsat xD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niky Niky | Web | 30. ledna 2014 v 19:53 | Reagovat

Skvěle napsaný :3

2 Lea Lea | 31. ledna 2014 v 10:28 | Reagovat

OwO
Napínavý, pod tím ledem.. ha, spíše podvyživená, to by se u mě říct nedalo. xD
Přemýšlím, kdo je ta hnedovlasá dívka. O.o

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama